Robert Hesslink, Jr., Sc.D., Kristee Emens-Hesslink, B.A. (Imagenetix, Inc., San Diego, Kalifornie) a Sharon Sprouse, D.V.M. (Klinika pro domácí zvířata Penasquitos, San Diego, Kalifornie)
Tato studie zkoumala, zda mohou být cetylované mastné kyseliny (CFA) zlepšit kvalitu života u psů trpících artritidou. Do studie byli zahrnuti psi malých a velkých plemen bez ohledu na momentálně užívaná léčiva proti artritidě. Majitelé psů vyplnili dotazník pro vyhodnocení kvality života.
Veterinární lékař provedl fyzikální vyšetření hlavních kloubních struktur. Standardními veterinárními postupy bylo odebráno sérum a moč. Zvířata bylahodnocena před suplementací a 30 dní po suplementaci. Psi dostávali žvýkací pochoutky obsahující směs CFA, dextrátů, sušených jater a ořechovcové příchuti. Standardní dávka byla tvořena dvěma žvýkacími tabletami na 20 liber (9,1kg) hmotnosti denně. Celkem se studie zúčastnilo 27 zvířat, z nichž tři zvířata ji nedokončila (věk: 10,5 roku +/- 2,0 roky; samci: 13, samice: 11). Veterináři zaznamenali, že u zvířat s mírnými až středně závažnými symptomy se reakce na léčbu jevila jako příznivější, než u pokročilých případů. Ze subjektivních poznámek vyplynulo, že 75% majitelů zaznamenalo v kvalitě každodenního života svého psa zlepšení.
Běžně uváděli, že se zvířata zdála "šťastnější", "energičtější" a "temperamentnější". Informace z dotazníků naznačovaly, že se u zvířat projevilo zlepšení chůze, pohybu po schodech a nálady. markery v séru a moči byly beze změn. Celkově lze říci, že předložená data naznačují možnost využití směsi CFA ke zlepšení stavu psů trpících kloubními obtížemi. Pro objasnění mechanismu působení se nicméně doporučuje další výzkum.
Více o této studii se dočtete zde
Úvod
Jak bylo stanoveno naším výzkumem s využitím radioaktivního značení, komplex cetylovaných mastných kyselin (CFA) je distribuován do různých tkání. Většina produktu je pravděpodobně zpracovávána v játrech. Vznikající chylomikrony jsou pak distribuovány krevním oběhem a zpřístupněny veškeré buněčné matrix. Zároveň je velmi pravděpodobné, že jak u orálního, tak u topikálního užívání nejspíše dochází k jisté distribuci v mezibuněčných prostorách ještě před prvním průchodem játry.
Dráha I
Jednou ze zajímavých drah je v lidském organismu nedávno objevená adipocytokinová dráha. Hlavní sloučeninou této dráhy je leptin, který je považován za účastníka zánětlivého procesu nejen v roli iniciátora, ale i jako regulátor. Navíc byla prokázána indukce leptinu dalšími prozánětlivými mediatory, jako jsou například TNF a IL-1. Náš experiment s radioaktivním značením prokázal, že značka je zabudována do triacylglycerolové frakce, hlavního úložiště pro kontrolu leptinu.
Dráha II
Značné množství dat potvrzuje, že přípravky s obsahem mastných kyselin mohou indukovat změny v buněčných membránách. Původní studie byla prováděna na rybím tuku poté, co epidemiologické studie potvrdily jeho přínosy pro management onemocnění u obyvatel skandinávských zemí. Později bylo potvrzeno, že mnoho z těchto přínosů se odvozuje od obsahu omega-3 a omega-6 mastných kyselin.
U mononenasycených mastných kyselin podobných těm, které obsahuje Celadrin, byla prokázána schopnost inhibovat aktivaci endotelu a omezovat vnímavost tkání vůči cytokinům. Dále bylo prokázáno, že mastné kyseliny regulují řadu enzymatických procesů, regulujících chronická zánětlivá onemocnění.
Dráha III
Kyselina arachidonová je jedním z hlavních mediátorů zánětu. U mastných kyselin z rybího tuku byla prokázána schopnost snižovat její obsah v buněčných membránách a produkci eikosanoidů působením cyklooxygenázy a lipoxygenázy. Je to právě integrace vedlejších produktů kyseliny arachidonové a jejich spojení s leukotrienem a proglandiny, která vede ke kontrole zánětu. Domníváme se, že cetylované mastné kyseliny omezují produkci eikosanoidů, čímž omezují také zánětlivé kaskády.
Dráha IV
Nové, závažné poznatky ukazují, že mastné kyseliny mají výrazný vliv na regulaci a komunikaci mezi buňkami (Holthus et al. 2001). Hlavními orgány tohoto procesu jsou endoplazmatické reticulum a Golgiho aparát. Tyto dvě buněčné struktury jsou hlavními producenty buněčných signálů v organismu. Ačkoli v současnosti není k dispozici přímý důkaz, domníváme se, že okamžitý pozitivní vliv topikální masti může být vysvětlen jedině touto rychlou buněčnou komunikací a regulací.
Mezi oblasti, ve kterých spatřujeme největší potenciál, patří vzájemné působení našich sloučenin mastných kyselin a sfingolipidů. Sfingolipidy jsou nezbytné pro fungování buněk a mají jedinečnou souvislost s endoplazmatickým retikulem a Golgiho aparátem. Sfingolipidy jsou považovány za dynamické regulátory buněčných procesů. Je to právě variabilní struktura sfingolipidů a glycerolipidů, která spouští tvorbu membránových mikrodomén (raftů). Páteří sfingolipidů bývá tradičně C18 mastná kyselina, bylo však popsáno přes 60 druhů s řetězci o délce 14-20 uhlíkových atomů s různou saturací a hydroxylací.
Dopady dietárního ovlivnění těchto membránových komponent byly prokázány in vitro. Yao et al. (2002) prokázal, že kyselina stearová a EPA mohou v porovnání s kyselinou olejovou pozměnit pohyb lipidů z endoplazmatického retikula do Golgiho aparátu. Jedním z výsledků byla inhibice syntézy lipidů v ER a přenos membránových lipidů na luminální částice. Dále bylo nedávno prokázáno, že mediaci inhibice T-buněk polynenasycenými mastnými kyselinami lze přičíst přesunu signálního proteinu v membráně (Zeyda et al. 2002). Změna lipidových raftů byla identifikována jako primární lokus. Autoři dodávají, že změněná distribuce lipidových raftů v membráně může být také základem klinicky zjevného imunosupresivního účinku PUFA u pacientů se zánětlivým onemocněním.
