Z dosavadního zkoumání viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 vyplývá, že hlavní cesta přenosu je z člověka na člověka. Prozatím chybí jakýkoliv důkaz, že by zvířata hrála signifikantní roli v šíření viru SARS-CoV-2 v lidské populaci. Výzkumy však zároveň ukazují, že virus vznikl ze zvířecího zdroje, geneticky je blízce příbuzný koronaviru cirkulujícímu v populaci netopýrů z čeledi vrápencovitých. Přesto doposud nemáme jednoznačné vědecké důkazy o cestě přenosu na člověka, která může zahrnovat i mezihostitele. Cestu přenosu a případnou roli zvířat jako rezervoárů je tak nutno dále zkoumat.
Při nynějším velmi výrazném rozšíření viru SARS-CoV-2 v lidské populaci je možné, že některá zvířata byla při blízkém kontaktu s nakaženým člověkem tímto virem infikována. Dle výsledků byli na SARS-CoV-2 pozitivně testováni psi, kočky a fretky, přičemž kočky jsou nejvíce vnímavým druhem a mohou být postiženy klinickými projevy onemocnění.
Klinické onemocnění projevující se kašlem a sníženou chutí k jídlu bylo prokázáno u tygra malajského po kontaktu s asymptomatickým infikovaným člověkem. Klinická forma onemocnění byla ve stejné zoo pozorována u několika dalších kočkovitých šelem, laboratorní průkaz viru SARS-CoV-2 však byl vzhledem k rizikům spojeným s odběrem vzorků proveden pouze u 1 jedince a tento byl pozitivní.
V laboratorních podmínkách byl potvrzen přenos infekce z kočky na kočku. V čínském Wu-chanu také byly pozitivně testovány na protilátky proti SARS-CoV-2 některé kočky. Dalším potvrzeným vnímavým druhem jsou fretky − i u nich je možný vzájemný přenos, nejsou však postiženy klinickou formou onemocnění jako kočky. Méně vnímavým druhem jsou psi. Dle dosavadních výsledků není k infekci vnímavá drůbež a prasata.
K 23. dubnu 2020 bylo celosvětově potvrzeno onemocnění SARS-CoV-2 u více než 2,6 milionu lidí, zatímco počet potvrzených případů u psů a koček byl nižší než 10. Pro detekování většího počtu nakažených zvířat by bylo zapotřebí plošného testování, které momentálně neprobíhá. Pro testování potenciálních zvířecích nosičů viru je potom doporučeno použít laboratorní metodu RT-PCR.
Z výzkumů v experimentálních i přirozených podmínkách nicméně vyplývá, že k infikování zvířat dochází nejpravděpodobněji po kontaktu s nakaženým člověkem, ale nepříliš snadno. Klinické onemocnění pak vzniká v minimu případů a probíhá nekomplikovaně, se spontánním vymizením příznaků.
Lidem, kteří přicházejí do kontaktu se zvířaty, doporučuje WSAVA aplikovat stejná hygienická opatření jako při mezilidském kontaktu, a to především zakrývat si nos a ústa a před kontaktem se zvířetem i po něm si důkladně umýt a vydezinfikovat ruce. Lidem s podezřením nebo potvrzeným onemocněním COVID-19 se doporučuje minimalizovat kontakt se zvířetem, především s prokázaně vnímavými druhy. Pro zvířata COVID-19-pozitivních majitelů by pak měla platit stejná karanténní pravidla jako pro lidi. Před testováním potenciálně pozitivního zvířete je nutné kontaktovat místní hygienickou stanici.
Vzhledem k tomu, že COVID-19 je stále ještě relativně nové onemocnění a jeho výzkum intenzivně probíhá, je zapotřebí průběžně sledovat aktuální informace a doporučení veterinárních autorit a orgánů starajících se o veřejné zdraví.
(zar)
Zdroje:
1. World Small Animal Veterinary Association. COVID-19 – Advice and Resources. WSAVA, 2020 Apr 25. Dostupné na: wsava.org/news/highlighted-news/the-new-coronavirus-and-companion-animals-advice-for-wsava-members
2. World Organisation for Animal Health. Questions and Answers on the 2019 Coronavirus Disease (COVID-19). OIE, 2020 Apr 27. Dostupné na: www.oie.int/scientific-expertise/specific-information-and-recommendations/questions-and-answers-on-2019novel-coronavirus
