Supraglenoidální tuberozita u domácích masožravců má vlastní osifikační centrum a se zbývající částí lopatky se spojuje během 5.−6. měsíce věku. Ve většině případů je traumatické postižení vazů nebo šlach v glenoidální oblasti asociováno s frakturou nebo luxací kloubu. Avulzní fraktury supraglenoidální tuberozity se většinou objevují u mladých zvířat v důsledku špatného dopadu při skoku.
13měsíční fena anglického setra o hmotnosti 15,5 kilogramu podstoupila vyšetření ve Veterinární fakultní nemocnici v Perugii kvůli kulhání na levou přední končetinu. Majitel v anamnéze udal kulhání trvající 5 měsíců, nejspíše v důsledku traumatické události. Fena byla po 3 měsíce udržována v klidovém režimu, což vedlo k zlepšení klinického stavu. Po několika týdnech běžné činnosti se však kulhání opět zhoršilo.
Při klinickém vyšetření byla u feny zaznamenána neochota chodit a kulhání stupně 3 z 5 hodnocené podle Quinnovy škály. V klidu pes udržoval ramenní i zápěstní klouby ve flekční poloze. Inspekční vyšetření odhalilo drobný otok a palpační bolestivost nad kraniolaterální stranou levého skapulohumerálního skloubení. V důsledku šetření končetiny došlo k mírné atrofii svalové hmoty na levé přední končetině. Extenze a flexe v ramenním kloubu byla pro fenu bolestivá. Neurologické vyšetření bylo v normě. Ortopedické vyšetření prokázalo traumatické poranění proximální šlachy bicepsu, další artikulární choroby nebyly během vyšetření vyloučeny. Radiografické vyšetření vyslovilo suspekci na inkompletní frakturu supraglenoidální tuberozity.
K dokončení diagnostického procesu byla indikována artroskopie, která ve středním a kaudálním kompartmentu odhalila závažnou synovitidu a v kraniální části kloubu intraartikulární avulzní frakturu tuberositas supraglenoidale. Poškozená část při vyšetření nejevila známky mobility. V místě zlomeniny byly odstraněny dva avitální fragmenty subchondrální kosti žlutavé barvy o velikosti 2 × 1 mm. V místě fisury byly provedeny revitalizace a débridement subchondrální kosti.
První pooperační den byla fena propuštěna do domácí péče s doporučením klidového režimu trvajícího 3 měsíce. Radiografické kontroly byly provedeny 3, 6, 16 a 19 měsíců po zákroku. Při první klinické kontrole 3 měsíce po zákroku nebyly zaznamenány žádné abnormality ve smyslu kulhání nebo bolestí při manipulaci s končetinou. Obdobný klinický obraz byl zaznamenán při kontrole 19 měsíců po zákroku. Radiografické kontroly prokázaly signifikantní zlepšení tvaru kosti, nicméně byl patrný malý radiolucentní povrchový defekt v kraniální části glenoidální jamky.
Minimálně invazivní artroskopická revize kloubu vedla v tomto případě k výraznému zlepšení klinického stavu feny po prodělání inkompletní avulzní fraktury supraglenoidální tuberozity, a to navzdory skutečnosti, že při tomto typu zlomeniny je indikována rigidní kompresivní vnitřní fixace. Lékaře vedly k volbě tohoto zákroku dva faktory − anamnéza a věk psa.
(holi)
Zdroj:
Bufalari A., Moretti G., Proni A., De Monte V., Di Meo A. Arthroscopic treatment of an incomplete avulsion fracture of the supraglenoid tuberosity in a dog. Slov Vet Res 2015; 52 (4): 209–214, UDC: 636.7.09 : 616-089.727.2.
