Vrozená luxace čéšky je vývojová vada s dědičnou komponentou. Luxace čéšky však může vzniknout i sekundárně v důsledku traumatu, případně jako komplikace chirurgického ošetření ruptury kraniálního zkříženého kolenního vazu. V obou případech hovoříme o femoropatelární nestabilitě.
Extenze pánevní končetiny vyžaduje součinnost více anatomických struktur, mezi něž patří musculus quadriceps femoris, patella, sulcus trochlearis, patelární vazy a tuerositas tibiae. Jakékoliv abnormální utváření výše uvedených anatomických struktur v průběhu růstu může vést k patelární nestabilitě a luxaci. Absence fyziologického tlaku luxované čéšky od útlého věku štěněte způsobuje hypoplazii sulcus trochlearis.
Snížený úhel sklonu krčku stehenní kosti, dysplazie kyčelního kloubu nebo chirurgické odstranění hlavice stehenní kosti mohou být příčinou zvýšené laxity celého extenzorového systému. Pozměněný úhel sklonu vede rovněž k problémům s kolenním kloubem (valgózní či varózní postavení kolenního kloubu, laterální či mediální torze distálního konce femuru, laterální či mediální torze tibie, mělký sulcus trochlearis).
Kompletní ortopedické vyšetření zahrnuje adspekci a vyšetření v klidu a v pohybu, vyhodnocení stupně kulhání a postavení končetin, posouzení rozsahu pohybu kolenního kloubu, flexe/extenze kolenního kloubu, symetrie a případné efuze či bolestivosti v kolenních kloubech, palpaci čéšky, posouzení umístění čéšky a její tendence k luxaci, včetně gradingu stupně patelární luxace (stupně I–IV).
V laterální rekumbenci je čéška uchopena mezi palec a ukazovák jedné ruky, zatímco druhá ruka vyvolává supinaci a pronaci pánevní končetiny. Končetina je držena v extenzi. Během supinace vytlačujeme čéšku laterálně, zatímco během pronace vyvoláváme tlak mediálně. Stupeň I a II je charakterizován schopností manuálně luxovat čéšku laterálně či mediálně, zatímco u stupně III a IV se snažíme čéšku manuálně reluxovat do fyziologické polohy.
Rentgenové, případně tomografické vyšetření kolenního kloubu umožňuje detailnější zobrazení uložení čéšky a posouzení stupně poškození nebo jiných abnormalit kostního podkladu. Na laterální projekci by se čéška neměla nacházet v superpozici s kolenními kondyly. Kraniokaudální projekce umožňuje vizualizovat uložení čéšky v sulcus trochlearis a posoudit případné valgózní či varózní postavení kolenního kloubu. Tangenciální projekce (tzv. skyline) umožňuje posoudit hloubku sulcus trochlearis.
Na základě rtg. snímků lze vyhodnotit stupeň zaúhlení končetiny, stanovit stupeň deformity a následně zvolit individuální chirurgické řešení, které je pro úspěšné řešení luxace nezbytné.
Ke konzervativní terapii přistupujeme u luxace I. stupně, pokud zvíře kulhá intermitentně a osteoartritida v kolenním kloubu je nepatrná. Léčba sestává z aplikace nesteroidních antiflogistik, fyzikální terapie, regulace hmotnosti a případné suplementace chondroprotektiv.
Chirurgická intervence je vhodná v případě permanentního kulhání nebo u zvířat v raném věku, v rámci minimalizace negativních následků luxace na rostoucí kosti. Degenerativní postižení kolenního kloubu vzrůstá s věkem a se stupněm luxace. Existuje několik chirurgických přístupů k řešení luxace pately. Většina pacientů vyžaduje kombinaci více metod. Volba nejvhodnější metody chirurgické intervence je přísně individuální záležitostí, vybírat je možno z následujících postupů:
K nejčastějším komplikacím patří reluxace a recidiva onemocnění. Dále může dojít k opožděnému spojení kostí nebo k selhání implantátů po korektivní osteotomii, k rozvoji osteomyelitidy, případně gonartrózy. Nicméně většina pacientů má za předpokladu správně a kvalitně provedených zákroků dobrou prognózu.
Luxace čéšky je jedním z nejčastějších ortopedických onemocnění psů, zejména malých predisponovaných plemen. Neřešená femoropatelární nestabilita vede k rozvoji gonartrózy. Časná diagnostika, vhodná terapie a preventivní suplementace chondroprotektiv jsou základními opatřeními snižujícími riziko následného bolestivého ireverzibilního a progresivního degenerativního onemocnění kolenního kloubu.
(dewa)
Zdroj: Di Dona F., Della Valle G., Fatone G. Patellar luxation in dogs. Vet Med (Auckl) 2018 May 31; 9: 23–32, doi: 10.2147/VMRR.S142545.
