Jihokorejští autoři ve své práci prezentují první dva známé případy sterilní pyometry u fen a následný terapeutický postup. Toto onemocnění bylo jinak dosud popsáno jen u člověka.
Na univerzitní pracoviště v korejském Soulu byly přivedeny dvě mladé feny (první ve věku 1 roku a druhá ve věku 10 měsíců, obě intaktní), jedna kvůli 2 dny trvajícímu nažloutlému vaginálnímu výtoku, afebrilní a druhá po autonehodě.
U první feny byl ve vaginálním stěru barveném dle Grama nalezen vysoký počet neutrofilů, v krevním obrazu výrazná leukocytóza (62,74×103/µl; referenční rozmezí 6−17×103/µl) a sonografické vyšetření odhalilo zvětšenou dělohu. U feny po úrazu byl během sonografického vyšetření náhodně objeven výrazně zvětšený pravý děložní roh obsahující echogenní debris. V obou případech byla stanovena předběžná diagnóza pyometra a byla provedena ovariohysterektomie. Během operací byly odebrány vzorky purulentního obsahu z děložních rohů a odeslány na bakteriologickou aerobní a anaerobní kultivaci. Výsledek byl u obou fen negativní.
Byla zahájena empirická antibiotická léčba a pokračovala ještě i po zákroku. U první feny byla kromě pyometry zjištěna také anaplazmóza, proto její terapie byla nastavena následovně: doxycyklin 5 mg/kg 2× denně per os, amoxicilin-klavulanát 12,5 mg/kg 2× denně per os, metronidazol 15 mg/kg 2× denně per os, enrofloxacin 5 mg/kg 2× denně per os, cefalexin 30 mg/kg 2× denně per os a famotidin 0,5 mg/kg 2× denně per os. Pooperačně pokračovala terapie doxycyklinem, metronidazolem 15 mg/kg 2× denně i. v., enrofloxacinem 5 mg/kg 2× denně s. c., cefazolinem 30 mg/kg 3× denně i. v. a famotidinem 0,5 mg/kg 2× denně i. v.
Druhá fena byla operována až po týdenní stabilizaci stavu po autonehodě, vedle analgetik dostávala antibiotikum cefradin 25 mg/kg 2× denně i. v. Pooperačně pokračovala stejná antibiotická terapie a přidán byl famotidin 0,5 mg/kg 2× denně i. v.
Leukocyty v krvi se vrátily do normy u první feny 2 dny po operaci, u druhé feny 4 dny po operaci. Příčina, proč byl purulentní obsah uteru sterilní, zůstává bohužel neobjasněna. V úvahu přicházejí 3 hypotézy, a to že k eliminaci bakterií došlo působením obranného systému hostitele, selhala metoda použitá pro odběr vzorků na bakteriologické vyšetření nebo došlo k eradikaci bakterií empirickou terapií antibiotiky před operací. Nicméně autoři nevěří, že v uvedených dvou případech je příčinou empirická preoperační antibiotická terapie. K potvrzení či vyvrácení teorie, proč nebyly nalezeny v purulentním obsahu žádné bakterie, by ovšem bylo potřeba rozsáhlejší sledování více případů.
(rej)
Zdroj: Yoon H. Y., Byun J. Y., Park K. H. Sterile pyometra in two dogs. Immune Netw 2017 Apr; 17 (2): 128−131, doi: 10.4110/in.2017.17.2.128.
