Pět nejčastějších jaterních onemocnění u koček

8. 1. 2018

Kočičí játra jsou výrazně odlišná od psích v jejich dysfunkci, onemocnění a normální metabolické funkci. Jaterní enzymy u koček jsou citlivější k působení drog, toxinů, metabolitů a oxidačnímu stresu. Nespecifické klinické příznaky a biochemické změny vyzdvihují nutnost pečlivé diagnostiky. I když játra mohou být centrem onemocnění, může se jednat nikoliv o hlavní, ale pouze vedlejší nález, a hlavní příčina stavu nám tak může být skryta.

Inzerce

1. Akutní neutrofilní cholangitida (ANF, supurativní cholangiohepatitida)

Akutní neutrofilní forma nemoci může být zprostředkovaná bakteriemi, jako jsou Escherichia coli, Enterococcus, Bacteroides atd. Vyskytuje se primárně u mladých až středně starých koček, u nichž dochází k akutnímu nástupu anorexie, zvracení, letargie a průjmu. Tito pacienti mohou být dehydratovaní, febrilní a ikteričtí, s abdominálním diskomfortem. Jaterní enzymy a celkový bilirubin bývají elevovány, zatímco ostatní biochemické abnormality jsou nespecifické (např. azotémie, elektrolytová nerovnováha).

Ultrasonografickým vyšetřením (USG) můžeme odhalit distenzi žlučovodu (sekundárně k pankreatitidě) nebo bahno ve žlučníku a může nám pomoci prostřednictvím tenkojehlové aspirace jater stanovit diagnózu cholecystitidy. Laparoskopie může být využita k vyšetření jater a biliárního systému, odebrání vzorků na histopatologii i aspiraci vzorků ze žlučníku. Vzhledem k možné bakteriální infekci je důležité udělat cytologii a kultivaci z jaterního parenchymu i žlučníku se stanovením citlivosti (aerobní i anaerobní). Před pořízením vzorků bychom měli podat vitamin K1 (0,5–1,5 mg/kg s. c. po 12 hodinách) ve 3 dávkách.

Podání antibiotik je v terapii ANF zásadní, ať už dle výsledků citlivosti, nebo empiricky k pokrytí enterálních organismů (obvykle gramnegativních, anaerobních) s dobrým průnikem do hepatobiliárního systému. Vhodnou volbou antibiotik jsou cefalosporiny, ampicilin-klavulanát, fluorochinolony nebo kombinace antibiotik (enrofloxacin 5 mg/kg 1× denně, metronidazol 7,5 mg/kg 2× denně) v délce užívání 4–8 týdnů či déle. Měla by být zvážena rovněž podpůrná léčba ve formě tekutin, elektrolytů a vyvážené stravy, stejně jako podání analgetik (buprenorfin v dávce 0,01–0,03 mg/kg po 8 hodinách) nebo kyseliny ursodeoxycholové (10−15 mg/kg 1× denně).

2. Chronická neutrofilní cholangitida (CNF, nesupurativní nebo lymfoplazmocytární)

Histopatologie ukazuje posun v zastoupení typu zánětlivých buněk od neutrofilů ke smíšené populaci zahrnující lymfocyty a plazmatické buňky. Může být přítomná hyperplazie a fibróza. Kočky s CNF jsou většinou starší než s ANF a příznaky mohou být intermitentní se ztrátou hmotnosti. Cholestatické jaterní enzymy – alkalická fosfatáza (ALP) a gama-glutamyltransferáza (GGT) – jsou elevovány spíše než alaninaminotransferáza (ALT) či aspartátaminotransferáza (AST) a tyto kočky jsou často ikterické se zvýšeným celkovým bilirubinem. Ultrasonograficky můžeme nalézt změny na žlučovodu a žlučovém měchýři a parenchym jater může být hyperechogenní z důvodu fibrózy. Pro stanovení definitivní diagnózy je nutná histopatologie. Bakteriální a imunitně zprostředkované procesy mohou být důvodem CNF.

Tito pacienti mohou být také léčeni dlouhodobým podáním antibiotik (4–8 týdnů), prednisolon v dávce 1–2 mg/kg 1× denně může být podáván spolu s antibiotickou terapií nebo až po několika týdnech. Často je používána kyselina ursodeoxycholová, v terapii by se měla zvážit také hepatoprotektiva a/nebo antioxidanty.

3. Lymfocytární cholangitida (LC, nesupurativní cholangitida či cholangiohepatitida)

Kočky s LC mají příznaky i biochemické parametry shodné s ostatními formami cholangitidy, avšak LC je pomaleji progresivní. Klinické příznaky jako hepatomegalie, ascites, hyperglobulinémie a lymfocytóza mohou tuto formu nemoci odlišit od ostatních. Diferenciální diagnózy zahrnují felinní infekční peritonitidu (FIP), lymfom a extrahepatální obstrukci žlučovodu (méně časté), proto je k potvrzení diagnózy opět nutná histopatologie.

Vyskytují se různé názory, zda by základem terapie měl být prednisolon v dávce 2 mg/kg po 12 hodinách (po dobu 14–21 dnů a poté dávku snižovat), nebo kyselina ursodeoxycholová v dávce 15 mg/kg 1× denně (po dobu 8 týdnů či déle). Často jsou využívány oba postupy současně.

4. Triaditida

Kočičí cholangitida je často komplikovaná konkurenční pankreatitidou a/nebo nespecifickým zánětem střev (IBD), což dohromady tvoří triaditidu. Ovšem tyto 3 složky onemocnění nelze jednoduše oddělit a spíše je rozhodující podezření na jejich současnou přítomnost a kompletní diagnostika zahrnující testování fPLi (imunoreaktivity felinní pankreatické lipázy), folátu, kobalaminu, kompletní sonografické vyšetření dutiny břišní a histopatologie jednotlivých orgánů.

Terapie je komplikovanější, ale mnohé z podpůrné léčby je obdobné: adekvátní výživa u anorektických koček (mirtazapin, kobalamin, jícnová sonda), analgetika (buprenorfin), antiemetika (maropitant) a terapie kortikosteroidy na CNF a IBD.

5. Kočičí jaterní lipidóza

U koček je toto onemocnění unikátní. Je charakterizováno akumulací triglyceridů v hepatocytech a výraznou cholestázou následkem anorexie, inzulinové rezistence a deficience argininu. Období anorexie předchází letargii, ztrátě hmotnosti, ikteru, slabosti, zvracení a průjmu. Anamnéza, silná elevace ALP a minimální změny hodnot GGT naznačují, o jakou diagnózu se může jednat. Ve výsledcích hematologie a biochemie mohou být další abnormality, jako poikilocytóza, Heinzova tělíska, hyperbilirubinémie, hypokalémie, hypofosfatémie a nízká urea. Na rtg. jsou játra zvětšená a na USG hyperechogenní. Důležité je zjištění vlastní příčiny tohoto stavu, jelikož jaterní lipidóza je často sekundární onemocnění k pankreatitidě, intestinálním problémům, cholangitidě, neoplazii nebo infekčním nemocem.

Jaterní lipidóza může být léčena primárně výživou, což často vyžaduje zavedení nosojícnové sondy. Stimulanty chuti k jídlu (např. mirtazapin) mohou být kontraindikované, jelikož nevíme přesně, jak je při jaterní lipidóze ovlivněna variabilita metabolismu těchto látek v játrech. 24–48 hodin před aplikací jícnové sondy, tenkojehlovou aspirací či biopsií jater bychom měli pacientovi podat vitamin K1 (0,5–1,5 mg/kg s. c. po 12 hodinách). Poté bychom měli zahájit časté krmení vysokoproteinovou dietou s nízkým obsahem karbohydrátů. Nespecifická podpůrná léčba může zahrnovat maropitant či ondansetron při zvracení, kobalamin v dávce 250 µg pro toto s. c. každých 7 dní nebo L-karnitin v dávce 250 mg pro toto 1× denně a SAMe v dávce 20 mg/kg 1× denně.

(hap)

Zdroj: Webb C. B. Top 5 liver conditions in cats. Clinicians’s Brief 2013 Apr; 31–33. Dostupné na: www.cliniciansbrief.com/article/top-5-liver-conditions-cats

Štítky
Malá zvířata Koně Prasata Zoozvířata Lovná zvěř Ryby Hospodářská drůbež Ostatní
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se