Dle guidelines týkajících se léčby akutní i chronické alergické dermatitidy, publikovaných v roce 2010 a aktualizovaných v roce 2015, zaujímá inhibitor enzymů z rodiny Janusových kináz (JAK) oklacitinib významné místo v léčbě pruritu. V případě akutní alergické dermatitidy je zásadní kontrola a léčba faktorů podporujících akutní vzplanutí, jako jsou infekce, parazité nebo potravní alergeny, dále celková péče o kůži v podobě koupelí a úleva od pocitu svědění.
Poslední zmíněný bod je rychle a efektivně řešitelný pomocí oklacitinibu, jehož účinek nastupuje během 4 hodin, což majitelé velmi vítají. Jeho použití jakožto primárního antipruritického léku je nicméně vhodné i dlouhodobě, spolu s kontrolou infekcí a lokální péčí o srst a kůži. Efekt oklacitinibu je prokazatelně nejen antipruritický, ale také protizánětlivý (např. zmírnění erytému jako hlavního příznaku zánětu), což částečně zabraňuje vzniku infekcí. Protizánětlivý účinek je způsoben inhibicí cytokinů, jako jsou interleukiny IL-2, IL-6, IL-4, IL-13 a IL-31. V klinických studiích je dle hodnocení lézí a pruritu protizánětlivý účinek oklacitinibu srovnatelný s účinkem kortikosteroidů a cyklosporinu.
Po 5 letech zkušeností s podáváním oklacitinibu nejsou pozorovány žádné neočekávané nežádoucí účinky (NÚ). Krátkodobě se vyskytuje především zvracení a průjem, nicméně výskyt těchto NÚ byl srovnatelný s výskytem u pacientů dostávajících placebo. Oklacitinib je registrován americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) jako imunosupresivní lék, neboť v době registrace nebyly inhibitory JAK na seznamu lékových skupin.
V in vitro reakcích byly potvrzeny normální imunitní reakce i v případě podání přehnané dávkou oklacitinibu a ani klinické zkušenosti nepotvrzují zvýšený nárůst infekčních onemocnění. Při použití deseti - a vícenásobné koncentrace oproti terapeutické dávce se objevil účinek na psí lymfocyty in vitro. Údaje tedy ukazují spíše na imunomodulační efekt přípravku než na imunosupresivní působení. U pacientů užívajících oklacitinib dlouhodobě se doporučuje provádět každých 6–12 měsíců kontrolu krevních parametrů a vyšetření moči.
Mluví se o spojitosti mezi inhibitory JAK a vznikem nebo zhoršením neoplastických procesů. V příbalovém letáku oklacitinibu je nedoporučeno jeho použití u zvířat s maligní neoplazií, neboť látka nebyla v těchto podmínkách testována. Bylo provedeno několik klinických studií, z nichž nejrozsáhlejší, publikovaná v roce 2019 v časopisu North American Veterinary Dermatology Forum a zahrnující přes 600 psů, neprokázala zvýšený výskyt nádorových onemocnění u psů léčených oklacitinibem 6 měsíců a déle, přičemž průměrná délka léčby u psů v této studii dosáhla 35,5 měsíce. Obecně je výskyt nádorových onemocnění u psů velmi vysoký, vyšší než u lidí, a příčinná souvislost s léčbou inhibitory JAK nebyla prokázána ani ve veterinární, ani v humánní medicíně.
Z klinické praxe lze jednoznačně potvrdit, že oklacitinib zaujímá významné místo v terapii alergické dermatitidy psů a signifikantně zlepšuje kvalitu života pacientů. Pomáhá tedy upevnit spolupráci majitelů a důvěru ve veterináře. Monitorování pacienta kvůli infekcím a jiným příčinám akutního vzplanutí je nezbytné a terapie musí být vždy komplexní. Ve veterinární dermatologii je oklacitinib velkým přínosem v léčbě akutní i chronické alergické dermatitidy.
(zar)
Zdroje:
1. Klinické fórum. Pochopit Apoquel a zbavit tento přípravek mýtů. Názory expertů, kteří se zúčastnili kulatého stolu na téma Apoquel. Zoetis, 2020.
2. SPC Apoquel. Dostupné na: www.uskvbl.cz/attachments/spc/0910f7c78024e66a.pdf
