Psí kůži kolonizuje celotělově již během prvních pár hodin po porodu především Staphylococcus pseudintermedius, který zůstává dominantním mikrobem po celý život psa. U zdravých imunokompetentních psů se imunitní systém a povrchová epidermální bariéra s tímto patogenem bez problémů vyrovnávají a je udržována homeostáza. Každé prolomení této bariéry například v důsledku poranění nebo snížení imunity však může vést k pomnožení mikroorganismů, jejich průniku do hlubších vrstev kůže a rozvinutí infekce. V důsledku alergického onemocnění zase kůže mění své bariérové schopnosti a povrchové složení, čímž se stává velmi náchylnou k bakteriální pyodermii různého stupně závažnosti a hloubky.
Správně nastavená terapie závisí především na precizně provedené diagnostice, o jak hlubokou infekci se jedná − je-li pyodermie povrchová, superficiální, nebo hluboká. V úvahu je zapotřebí brát také rozsah infekce (lokální či generalizovaná), délku jejího trvání a v neposlední řadě spolupráci majitele, respektive samotného pacienta.
Topická terapie je zcela zásadním bodem doporučovaným ve všech zdrojích a oficiálních postupech léčby alergické dermatitidy. Produkty pro lokální terapii jsou dostupné v řadě různých formulací, především jako šampony, pěny, spreje, ubrousky, spot-on, krémy a masti. Lokální terapie přímo léčí postiženou kůži, čímž se snižuje a potenciálně eliminuje potřeba systémové farmakoterapie, především antibiotik, a tím klesá riziko vzniku a rozvoje bakteriálních rezistencí, což je v současné době zcela zásadní celosvětový problém.
Nejčastěji používanou antibakteriální složkou je chlorhexidin, využívaný v koncentracích od 0,5 do 4 %. Silnější koncentrace jsou efektivní i v terapii kvasinkových infekcí. Z dalších substancí používaných pro léčbu bakteriální infekce jde o benzoylperoxid, jehož antimikrobiální efekt spočívá především ve snižování pH kůže, ethyllaktát nebo kyselinu mléčnou.
Šampon by měl udržovat pH kůže normální pro psy, tedy alkalické, na rozdíl od kyselého pH lidské kůže. V závislosti na aktivních složkách předepsaných topických přípravků může lokální terapie nejen snížit povrchovou kolonizaci patogenními bakteriemi a kvasinkami, ale také zlepšit funkci epidermální bariéry a dodat farmakologické antipruritické a protizánětlivé látky do kůže. Výběr šamponu by měl být založen na požadovaném terapeutickém cíli. Bez ohledu na aktivní složky předepsaného šamponu může fyzický akt koupání psa s alergickou dermatitidou odstranit z kůže a srsti alergeny prostředí, poskytnout mírnou úlevu od svědění, hydratovat pokožku a odstranit exsudáty, krusty a zánětlivé mediátory.
Doba kontaktu přípravku s pacientovou kůží musí být alespoň 10−15 minut, aby byly jeho aktivní složky účinné proti bakteriím. Majitel by proto měl být poučen, aby pomocí hodinek zkontroloval, zda byla doba kontaktu dostatečná.
Délka terapie by neměla být kratší než 3 týdny nebo 1 týden po úplném klinickém uzdravení potvrzeném cytologicky. V každém případě by z infikovaného ložiska vždy měl být odebrán vzorek pro bakteriologickou kultivaci a teprve na základě výsledků by měla být zvažována systémová terapie, pokud topická není dostatečná.
Lokální šamponová terapie má nezastupitelnou roli v léčbě bakteriálních infekcí velmi často komplikujících alergická kožní onemocnění. Jejich dopad nelze v žádném případě podcenit.
(zar)
Zdroje:
1. Popiel J. Therapy of fungal and bacterial dermatoses. Veterinary Life 2017; 1: 4−6. Dostupné na: https://anicell.gr/wp-content/uploads/2017/01/Veterinary-Life-1.pdf
2. Noli C. Superficial pyoderma in dogs: therapy & treatment. Nextmune, 2023 Jun 2. Dostupné na: https://insights.nextmune.com/superficial-pyoderma-in-dogs-therapy-and-treatment
