Základy acidobazické rovnováhy a vyšetření krevních plynů v praxi

26. 10. 2020

Příznaky poruch acidobazické rovnováhy jsou obecně neurčité a nelze je odlišit od klinických příznaků spojených se základním onemocněním. Tím se stává nepostradatelnou analýza krevních plynů.

Možné chyby při odběru vzorků

Klíčové pro výsledek vyšetření je správné provedení odběru vzorků a nakládání s nimi. Obzvláště se to týká vzorků venózní krve:

  • Venózní krev pro acidobazické vyšetření by měla být ideálně odebírána z centrálního venózního katétru nebo z vena jugularis.
  • Pokud odebíráme krev z periferní žíly, zejména u pacientů s horší perfuzí, může vzorek odrážet acidobazický status konkrétní končetiny, nikoliv celého organismu.
  • Pokud je véna na končetině při odběru komprimovaná několik minut, ve vzorku se může projevit laktacidóza.
  • Pokud vzorek není okamžitě vyšetřen nebo není uskladněn na ledu do doby vyšetření, v červených krvinkách nadále probíhá metabolismus, což vede ke zvýšení koncentrace kyseliny mléčné.
  • Pokud je vzorek vystaven kontaktu se vzduchem, kyslík obsažený ve vzduchu difunduje do vzorku a opačně, CO2 difunduje do okolního vzduchu, což přímo ovlivňuje parciální tlak kyslíku a oxidu uhličitého.

Interpretace výsledků vyšetření acidobazické rovnováhy v 6 krocích

1. Určení, zda se jedná o vzorek venózní, nebo arteriální krve. Zejména u pacientů s horší perfuzí tkání mohou být přítomné vysoké hodnoty CO2 a sekundárně snížené pH ve venózní krvi, ačkoliv CO2 v krvi arteriální je nízké, respektive normální. Oxygenaci organismu lze adekvátně posoudit jen z arteriální krve.

2. Posouzení, jestli se jedná o acidémii (pH < 7,35), nebo alkalémii (pH > 7,45). Pokud je pH ve fyziologickém rozmezí, organismus pravděpodobně kompenzoval základní poruchu nebo se může jednat o poruchu smíšenou. Pokračováním na 3. a 4. krok vyhodnotíme, zda jde o metabolickou, nebo respirační poruchu.

3. Pokud se jedná o acidózu:

  • Respirační acidóza je přítomná při PaCO> 45 mmHg.
  • Metabolická acidóza je přítomná při BE < −4 mmol/l (nebo HCO3 < 19 mmol/l).

4. Pokud se jedná o alkalózu:

  • Respirační alkalóza je přítomná při PaCO< 35 mmHg.
  • Metabolická alkalóza je přítomná při BE > 2 mmol/l (nebo HCO3> 25 mmol/l).

U koček se hodnoty PaCO2 a BE pro 3. a 4. krok doplní hodnotami z níže uvedené tabulky.

5. Zhodnocení saturace kyslíkem. Normální PaO2 se pohybuje mezi 90 a 100 mmHg. Pokud je pacient na kyslíku, PaO2 by se mělo rovnat přibližně 5× FiO2; FiO2 vzduchu v místnosti je 21 %. Tato pravidla platí pro hodnoty uvedené v tabulce pro psy.

6. Určení, zda nastoupily kompenzační mechanismy. Například pokud je přítomná primární metabolická acidóza, může být současně přítomná i kompenzační respirační alkalóza.

Pravidla kompenzace:

  • Změna v respirační nebo metabolické složce acidobazického stavu indukuje za normálních okolností opačnou kompenzační reakci vedoucí k normalizaci pH.
  • Plíce jsou schopné kompenzovat rychle, přizpůsobením dechové frekvence v řádu minut.
  • Ledviny kompenzují pomaleji, s nástupem v řádu několik hodin a s maximem za 4−5 dnů.
  • Stupeň kompenzace může poskytnout informaci o chronicitě stavu.
  • Nadměrná kompenzace se nevyskytuje.

Tab.  Fyziologické hodnoty krevních plynů

Arteriální krev

Venózní krev

PSI

pH

7,395 ± 0,030

7,352 ± 0,020

PaO2 (mmHg)

102,1 ± 6,8

55,0 ± 9,6

PaCO2 (mmHg)

36,8 ± 2,7

42,1 ± 4,4

HCO3 (mmol/l)

21,4 ± 1,6

22,1 ± 2,0

BE (mmol/l)

−1,8 ± 1,6

−2,1 ± 1,7

KOČKY

pH

7,34 ± 0,10

7,30 ± 0,08

PaO2 (mmHg)

102,9 ± 15,0

38,6 ± 11,0

PaCO2 (mmHg)

33,6 ± 7,0

41,8 ± 9,0

HCO3 (mmol/l)

17,5 ± 3,0

19,4 ± 4,0

BE (mmol/l)

−6,4 ± 5,0

−5,7 ± 5,0

Pozn.: Při určení referenčního rozmezí se řídíme instrukcemi laboratoře nebo analyzátoru. BE – base excess/deficit; CO2 – oxid uhličitý; FiO– inspirační koncentrace kyslíku; HCO3 – bikarbonát; PaO– parciální tlak kyslíku v arteriální krvi; PaCO– parciální tlak oxidu uhličitého v arteriální krvi.

Závěr

Interpretace výsledků vyšetření krevních plynů z venózní či arteriální krve je stěžejní pro léčbu řady pacientů. Analyzátory krevních plynů se stávají ve veterinárních ordinacích běžnými a mohou pomoci v diagnostice a léčbě v případech, kdy:

  • je indikovaná infuzní terapie;
  • je potřeba určit, jaký typ infuzního roztoku je nejlepší volbou;
  • je potřeba určit, zda by měl být podán bikarbonát sodný;
  • je potřeba určit, zda je nutná ventilace pacienta mechanicky a s kyslíkem a kdy může být pacient od ventilace odpojen.

(zaru)

Zdroj: Waddell L. S. The practitioner’s acid–base primer obtaining & interpreting blood gases. Today’s Veterinary Practice 2013; May/June: 43−47.



Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se