Top 5: Co všechno se může pokazit při gonadektomii?

1. Komplikace operační rány

Komplikace operační rány zahrnují otok v okolí incize či šourku, bolest, zarudnutí, seromy, hernie, periincizní dermatitidu nebo podlitiny kůže. Obecně jsou častější u psů o hmotnosti > 20 kg a u koček.

U koťat podstupujících OHE se komplikace objevují častěji při incizi ve středové čáře ve srovnání s přístupem z boku. U psů mají preskrotální kastrace vyšší míru autotraumat než kastrace skrotální.

Infekce v místě operace a další závažné komplikace rány, které naznačují infekci (např. bolest a otok rány či dehiscence, viz obr. 1), byly hlášeny u 0,1−3 % elektivních gonadektomií, což je srovnatelné s ostatními plánovanými „čistými“ operacemi. Výskyt komplikací lze snížit zkrácením doby trvání operace a použitím vhodné chirurgické techniky (šetrná manipulace s tkání apod.).

Obr. 1  Infekce a dehiscence operační rány po OHE 

2. Intraabdominální krvácení

Nejčastěji dochází k intraabdominálnímu krvácení u psů o hmotnosti > 20 kg. Vliv má hrubá manipulace s tkání, špatná technika podvazování, nezkušenost a nedostatečná vizualizace. U koček je méně pravděpodobné, a to i v případě, že se k hemostáze ovariálních pediklů nepoužívají ligatury. Kočičí ovariální pedikly jsou malé, méně vaskularizované a pohyblivější. Laceraci sleziny a následné krvácení mohou způsobit například laparoskopické vybavení nebo nadměrné používání háčku pro kastraci.

Fatální abdominální krvácení z OHE nebo ovariektomie je vzácné, protože většina krvácení je zaznamenána a řešena před uzavřením operační rány. Pacienti s výrazným pooperačním krvácením mohou mít nespecifické příznaky. Diagnostika se provádí pomocí USG břicha a abdominocentézy, případně čtyřkvadrantní abdominocentézy (pozor na falciformní vaz – zablokuje jehlu, a na slezinu).

Terapie může být vedena konzervativně nebo prostřednictvím explorativní operace (přerušené ovariální stopky se stahují kaudomediálně k ledvinám a mohou spočívat bezprostředně nad močovody, u koček leží distální močovody v blízkosti pahýlu dělohy). Vše je třeba znovu podvázat (anestetická hypotenze může maskovat únik cév).

U psů může dojít ke krvácení z řezu nebo u preskrotální kastrace v šourku. Většinou jde o krvácení z tuniky nebo SC tkáně. Terapie je konzervativní. U psů s těžkými hematomy šourku může dojít k abscesu či nekróze šourku, což si vyžádá jeho ablaci. Ve vzácných případech mohou testikulární cévy retrahovat přes tříselný prstenec do peritoneální dutiny a způsobit intraabdominální krvácení.

3. Pooperační bolest (butorfanol nemusí poskytovat dostatečnou analgezii)

Častá je nedostatečná léčba bolesti u koček. Kocouři po kastraci při měření mechanického prahu nocicepce (tolerance šourkového tlaku) reagují ≥ 8 hodin po operaci. Kočky i 18 hodin po OHE vykazují sníženou toleranci na palpaci břicha, i když se vizuálně jeví bez bolesti. U fen se v jedné ze studií palpace břicha a skóre bolesti nevrátily k normálu ani do 72 hodin po OHE. 

4. Chirurgické chyby

Mezi hlášené chyby patří neúplná ovariektomie, granulomy pediklů, píštěle při použití nevhodných materiálů, ligace močovodů, incizní kýla, zapomenuté chirurgické roušky či jiná cizí tělesa (gossypibomy) a prostatektomie při kryptorchiektomii. Možné jsou také podvázání děložních rohů kolem tlustého střeva nebo močové trubice a vznik striktury či obstrukce. 

Syndrom zbytkové ovariální tkáně 

Syndrom zbytkové ovariální tkáně (viz obr. 2) bývá častější u fen s nadváhou nebo u kastrovaných přes malý řez – obojí může bránit vizualizaci vaječníků a vhodnému umístění ligatury.

Stanovení diagnózy je založeno na zvýšených koncentracích antimüllerovského hormonu (AMH) a progesteronu v periferní krvi.

Léčba zahrnuje ovariektomii, a je-li přítomná pyometra pahýlu, pak i odstranění dělohy. Zadržené zbytky vaječníků se snáze lokalizují, pokud fena vykazuje známky říje (související cévy budou zvětšené, mohou být přítomné i cystické folikuly).