Možnosti diagnostiky potravinové alergie u psů a koček pomocí in vitro a in vivo testů

24. 10. 2017

Diagnostická eliminační dieta je časově i finančně náročným procesem, který klade nároky na zvíře i majitele. Cílem prezentovaného systematického přehledu proto bylo zhodnotit z dostupné literatury možnosti in vivo a in vitro testů při diagnostice potravinových alergií u psů a koček.

Inzerce

Úvod

Doporučeným postupem pro diagnózu potravinové alergie (AFRs – adverse food reactions) u psů a koček je eliminační dieta s následným provokačním testem. Tato metoda není pro majitele zcela pohodlná a její compliance je i z toho důvodu poměrně nízká. Laboratorní testy vzorků krve, slin a chlupů a využití kožních testů se jeví jako snazší způsob k dosažení správné diagnostiky AFRs. Otázkou, kterou si tedy položili autoři práce, bylo, jaké možnosti při potravinové intoleranci skýtá použití in vivo nebo in vitro testování.

Systematický přehled literatury

Autoři hodnotili data z prací vyhledaných v databázích Web of Science, Medline a CAB Abstract databases. Vybrali 23 článků a 1 abstrakt z konference, které reportovaly výsledky různých laboratorních testů u psů a koček, v jejichž rámci byla definitivně potvrzena či vyloučena potravinová alergie. Vyřazeny byly naopak studie, kde diagnóza nebyla potvrzena nebo výsledky laboratorních testů nebyly přiřazeny k určitému pacientovi. Studie byly publikovány mezi lety 1991 a 2017.

Jednalo se převážně o studie případů a kontrol (case-control studies). Byly v nich testovány specifické IgE a IgG reagující na potravinové alergeny, v některých byla hodnocena proliferace lymfocytů. U některých zvířat se provádělo gastroskopické či kolonoskopické vyšetření. Byly zařazeny také studie, ve kterých se u psů prováděly kožní (patch) testy.

Výsledná zjištění

Co se týče sérologických testů, bylo zjištěno, že pro diagnostiku potravinové alergie u psů a koček nejsou zcela vhodné, jelikož mají nízkou opakovatelnost a u psů potom i vysoce variabilní negativní i pozitivní prediktivní hodnotu. U koček byla zjištěna malá přesnost stanovení IgE. Proliferace lymfocytů poskytuje přesnější výsledky u zvířat s AFRs, ale její provedení je náročnější, a v současnosti tak zůstává pouze metodou používanou ve výzkumu. Přesnost kožních testů byla vyšší než u sérologie. Negativní prediktivní hodnota byla vysoká, pozitivní poměrně nízká. Ačkoliv tedy kožní testy pro diagnózu AFR nejsou zcela vhodné, mohou být užitečné k identifikaci ingrediencí pro eliminační diety u vybraných zvířat. Gastroskopické vyšetřování, jakož i testování vzorků z chlupů a slin se neosvědčily.

Závěr

Kožní testy mohou být užitečné pro výběr ingrediencí eliminačních diet. Ostatní studované testy nelze pro diagnostiku potravinové alergie u psů a koček doporučit, přestože jsou v mnoha zemích jako diagnostický nástroj nabízeny. Zlatým standardem pro potvrzení AFRs s odpovídající klinickou symptomatologií stále zůstává eliminační dieta s následným provokačním testem.

(fran)

Zdroj: Mueller R. S., Olivry T. Critically appraised topic on adverse food reactions of companion animals (4): can we diagnose adverse food reactions in dogs and cats with in vivo or in vitro tests? BMC Vet Res 2017 Aug 30; 13 (1): 275, doi: 10.1186/s12917-017-1142-0.

Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se