Co ukázal poslední průzkum veterinární profese v Evropě a jak si stojí čeští veterináři?

Úvod

FVE je nezisková organizace zastřešující veterináře ze 40 evropských států, která si dává za úkol například reprezentovat a přednášet jednotný odborný názor oficiálním evropským institucím, starat se o veřejné zdraví, hájit zájmy veterinářů a zlepšovat kvalitu vzdělávání.

V roce 2018 provedla FVE statistický průzkum ohledně veterinární profese ve 39 evropských zemích, který sleduje jak aspekty objektivní (demografické údaje, zaměření praxí, počty jednotlivých druhů zvířat atd.), tak i velmi subjektivní, jako je pocit spokojenosti, míra stresu či odpočinku, ohodnocení nebo reputace mezi širokou veřejností. Průzkum se konal zatím podruhé; poprvé to bylo v roce 2015, a u některých otázek jsou proto odpovědi srovnávány v čase. 

Demografické údaje

Celkový počet veterinárních lékařů v Evropě se v roce 2018 odhadoval na 309 tisíc. Průzkumu se zúčastnilo 14 599 respondentů, z Česka jich bylo 393.

V Česku působilo v roce 2018 cca 4500 veterinářů, což představuje 0,42 na 1000 obyvatel; ve srovnání s ostatními zeměmi se jedná o hodnotu průměrnou či jen lehce nad průměrem (v celé Evropě to bylo 0,38/1000). Výrazněji vybočuje jen Lotyšsko s 1,29/1000 obyvatel, na druhé straně potom Severní Makedonie a Rusko s 0,13, resp. 0,17/1000.

V Evropě je 46 % veterinářů mladších 40 let a 58 % tvoří ženy. Oba tyto údaje vykazují oproti roku 2015 vzestupný trend. Pouze 1 % veterinářů bylo v roce 2018 nezaměstnaných, přičemž nejvyšší míra nezaměstnanosti mezi veterináři je ve Španělsku, a to 5 %.

Velikost a druh praxí

Poměrně výrazné rozdíly byly zaznamenány, pokud jde o druh a především velikost veterinárních praxí napříč Evropou. Celkově je 43 % praxí malých, sestávajících z 1–2 pracovníků; jediný pracovník – majitel praxe – je průměrně ve 26 % případů, nicméně například ve Švédsku je samostatně pracujících veterinářů 67 %, zatímco ve Slovinsku 0. Velkých provozů s 11–30 zaměstnanci je celkově okolo 10 %, ve Velké Británii je takových praxí až 60 %. Dle očekávání veterinářů se budou počty zaměstnanců v rámci jedné praxe spíše zvyšovat a v některých zemích (jako v Rakousku, Norsku či Velké Británii) na trh přicházejí také korporáty.

Práce v zahraničí

7 % evropských veterinářů pracovalo v posledních 3 letech v jiné zemi. Ve Švýcarsku dosahuje tento podíl až 32 %. Česko z průměru příliš nevybočuje − za prací vyjelo za hranice 5 % veterinářů. Jako nejčastější důvody jsou shodně udávány lepší pracovní příležitosti a platové ohodnocení. 18 % českých veterinářů o práci v zahraničí uvažuje, ale obávají se především praktických problémů spojených se změnou země působení a dále nedostatečného jazykového vybavení.

Ocenění práce veterinářů

Ekonomické aspekty veterinárních profesí jsou srovnávány na základě přepočtu na paritu kupní síly.

Průměrný roční příjem veterináře v Evropě činí dle průzkumu 39 803 eur. Výrazně vybočuje Švýcarsko s 82 959 €, Česko naopak zaujímá místo spíše na dolním konci žebříčku, s průměrným ročním příjmem 21 458 €. Za naší zemí jsou již jen Rusko, Lotyšsko, Srbsko, Severní Makedonie a Bulharsko.

Nejlépe ohodnocenou veterinární profesí jsou konzultanti, dále odborníci na hygienu potravy a vlastníci soukromých praxí. Naopak nejhůře ohodnoceni jsou zaměstnanci privátních praxí. Ženy-veterinářky mají v průměru o 12 % nižší příjmy než muži. Dle průzkumu potom rostou příjmy spolu s věkem a nejvyšší jsou ve věkové kategorii 60–64 let. Poslední 3 roky před provedením posledního průzkumu stoupaly napříč celou Evropou.

Závěr

Výsledky průzkumu jsou přehledně srovnané do tabulek. Je zde vždy i krátká sumarizace a vypíchnutí nejdůležitějších dat, což činí soubor čtivý − lze se v něm poměrně dobře zorientovat a najít data, která jsou pro každého zájemce zajímavá.

(zar)

Zdroj: FVE. VetSurvey. Report release. Federation of Veterinarians of Europe. 2019 Oct 21. Dostupné na: https://fve.org/cms/wp-content/uploads/FVE_Survey_2018_WEB.pdf