Prezentujeme dva případy koček s různým typem traumatu. Prvním případem byla kastrovaná kočka, 4 týdny po autoúrazu přivedena z důvodu hyporexie, dysurie a ztráty hmotnosti. Klinické vyšetření ukázalo oboustranné zbytnění měkkých tkání sedací oblasti. Ve druhem případě se jednalo o penetrující poranění v ingvinální oblasti s dislokací kliček tenkého střeva do podkoží.
V prvním případě bylo zvoleno nejdřív ultrasonografické (USG) vyšetření, které ukázalo četné dobře ohraničené anechogenní léze v hypogastriu. Punkcí získaná tekutina odpovídala moči. Následovalo nativní rtg vyšetření a vylučovací nefrogafie ve dvou na sebe kolmých projekcích. Snímky vylučovací nefrografie byly získány 1, 2, 5, 10 a 15 minut po aplikaci kontrastní látky (KL). Byla zjištěna ztráta detailu v peritoneální dutině a retroperitoneu, fraktury stydké kosti a zbytnění měkkých tkání v perineu. Z postkontrastních snímků nebyla patrná žádná abnormalita. Po 2 hodinách následovalo vyšetření výpočetní tomografií (CT), které ukázalo četné kolekce tekutiny o průměrné denzitě 14 HU bez sycení KL, lokalizace u levé ledviny a podél m. iliopsoas až do perinea. Za další 2 hodiny bylo zopakováno rtg vyšetření, které ukázalo mírně zvýšenou opacitu v retroperitoneálním a perineálním prostoru. Následná retrográdní uretrocystografie prokázala únik KL z proximální uretry a plnění perineální masy. To vedlo k finální diagnóze ruptura uretry s tvorbou urinomu.
Ve druhém případě byla provedena nejdřív vylučovací nefrografie, která neprokázala únik moči. Následovalo chirurgické uzavření rány a hernie. 2 týdny po operaci byla kočka přivedena na kliniku z důvodu hyporexie. USG vyšetření prokázalo akumulaci anechogenní tekutiny perinefricky vlevo a bylo zjištěno, že se jedná o moč. Následovala vylučovací nefrografie, snímky v LL a VD projekci byly získány před aplikaci KL a 3, 5, 20, 30, 50 a 240 minut po ní. Po 4 hodinách od aplikace KL bylo zjištěno opožděné vyprazdňování levé ledviny, sycení masy v retroperitoneálním prostoru a únik kontrastní látky do peritoneální dutiny a retroperitoneálně. Následovala stabilizace pacienta před plánovanou nefrektomií. Před chirurgickým zákrokem bylo provedeno nativní a postkontrastní CT vyšetření. Po aplikaci KL byly snímky získány vždy po 10 minutách v celkem 7 sériích. Byly zjištěny četné útvary podél levého ureteru obsahující tekutinu a sycené KL. V poslední sérii postkontrastních vyšetření byl zjištěn únik KL ve ventrokaudální části břišní dutiny.
V prvním případě byla zvolena konzervativní terapie. Uretra byla zkatetrizována pomocí Foleyho katétru na dobu 4 týdnů. Každý týden bylo provedeno vyšetření krve a moči, a každý druhý týden kultivace moči a retrográdní uretrocystografie až do doby reabsorpce urinomů.
Druhý případ pokračoval chirurgickou revizí s nefrektomií a odstraněním masy. V průběhu operace byla zjištěna ruptura proximální části levého ureteru.
Dosud publikované případy včetně této práce popisují urinomy u koček vzniklé po traumatu. Klinické, hematologické a biochemické vyšetření krve může být nespecifické nebo ukázat postrenální selhání.
V humánní medicíně jsou za ideální vyšetřovací metody považovány CT a retrográdní uretrografie. Jak bylo ukázáno na obou pacientech v této studii, pouze jedno vyšetření nemusí prokázat poškození močových cest, a proto je doporučena kombinace metod. Největší přínos zobrazovacích metod však spočívá v pozdních postkontrastních snímcích, které nejlépe ukáží sycení lézí.
Ačkoliv se nejedná o častou diagnózu, u pacientů po úrazu je třeba pamatovat i na urinomy a přizpůsobit tomu vyšetřovací postupy, zejména zobrazovací diagnostiku dlouhou dobu po aplikaci KL.
(laco)
Zdroj: Manzini M., Crisi P., Del Signore F., Torre V., Stehlik L. et al. Post-traumatic urinoma in two cats: imaging diagnosis. Veterinární medicína 2020; 65: 280−288, doi: 10.17221/179/2019-VETMED.
