Reprodukční onemocnění u samic plazů jsou v zajetí běžná. Vysoká četnost je dána především neustále špatnou informovaností chovatelů o potřebách těchto jedinců. Zadržené folikuly (POFS − preovulatory follicular stasis) jsou závažným onemocněním, u kterého hrozí riziko jejich ruptury, následná těžká coelomitis a ztráta zvířete. Cílem následující kazuistiky je proto popsat toto onemocnění, možné vyvolávací faktory a jeho terapii. POFS je také nutné odlišit od dystokie, jelikož terapie může být odlišná, i když klinická manifestace je prakticky totožná.
Pohlavní dospělost u ještěrů je dána hlavně dosažením určité velikosti, věk je méně podstatný. Data uváděná v literatuře pocházejí především od zvířat žijících volně v přírodě, nicméně kvůli odlišným podmínkám chovu a stravy v zajetí se pohlavní dospělost u těchto zvířat může výrazně lišit (Knotek et al., 2017). Alespoň pro orientaci lze tedy uvést, že chameleon jemenský dosahuje pohlavní dospělosti přibližně mezi 9 a 24 měsíci věku (v zajetí spíše dříve), pohlavní aktivita je celoroční, délka gravidity je 30 dní a počet vajec bývá 40−80.
Přesná etiologie zadržených folikulů není dosud známá, nicméně u ještěrů ve volné přírodě se nevyskytuje. Soudí se, že velký vliv má stres, nesprávná výživa, nevyhovující životní prostředí (teplota, vlhkost, světelný režim, chybějící UVA/B, chybějící hnízdiště), přítomnost/absence samce (odvislé od druhu a fáze cyklu) a přítomnost dalších samic v těsné blízkosti (hierarchie; Melidone et al., 2008; Pimm et al., 2015). Zvířata v zajetí jsou v drtivé většině držena celoročně ve stejných životních podmínkách (bez střídání potravy, teploty okolí, vlhkosti či fotoperiody), výsledkem je pak celoroční produkce neoplozených vajec, a to i bez přítomnosti samce. Taková vejce jsou ve srovnání s vejci od volně žijících zvířat mnohdy také větší a větší je i jejich počet. Organismus samic je vystaven větší zátěži a hrozí zde vyšší riziko výskytu reprodukčních poruch, nejčastěji zadržení snůšky vajec ve vejcovodech (dystokie – ne/obstrukční) nebo zadržení/stáze preovulačních folikulů (Pimm et al., 2015; Mitchell & Thully, 2016).
V květnu 2017 byla na naše pracoviště referována samice chameleona jemenského pro déletrvající anorexii a distenzi dutiny břišní. Samice byla přibližně 2 roky stará a byla chována v teráriu samostatně. Majitel uváděl odmítání potravy v délce několika dnů, dřívější neklid a hrabání zvířete v substrátu, později spíše apatii.
Při klinickém vyšetření byl zjištěn zhoršený výživný stav, apatie a distenze dutiny tělní. Ultrasonografickým vyšetřením byla stanovena předběžná diagnóza stáze preovulačních folikulů. Majitel souhlasil s okamžitým chirurgickým řešením, jelikož u samice nikdy nebylo plánováno využití v chovu.
Anestezie zahrnovala premedikaci butorfanolem (0,5 mg/kg ž. hm. i. m., Morphasol) a medetomidin-hydrochloridem (0,1 mg/kg ž. hm. i. m., Cepetor), vedení pak ketaminem (10 mg/kg ž. hm. i. m., Narkamon) a isofluranem.
Pacientka byla fixována v laterální poloze pomocí lepicí pásky. Operační pole bylo připraveno standardním způsobem, k dezinfekci byl použit jodovaný povidon a ethylalkohol. Incize do dutiny tělní byla vedena na levé straně zvířete. Po protnutí kůže byla odpreparována svalová vrstva, protnut žeberní oblouk a opatrně bylo vstoupeno do dutiny tělní, kterou zaplňovaly folikuly obou vaječníků. Do operační rány byly nejprve vybaveny folikuly levého vaječníku a následně pravého, tak aby nedošlo k úniku vitelinu do dutiny tělní (viz obr. 1) a zároveň nebyly poškozeny nadledviny (růžový podlouhlý orgán), které se nacházejí v těsné blízkosti (závěsu) vaječníku (především levá). Drobné cévky byly přetnuty kauterem. Ovariální cévy byly ligovány dvojitě pomocí vstřebatelného šicího materiálu (Surgicryl Monofilament Polydioxanone 4-0), zbylé pahýly byly následně také kauterizovány. Stěna břišní byla uzavřena standardně − svalová vrstva i kůže pokračovacím stehem pomocí vstřebatelného materiálu (viz obr. 2).
Obr. 1: Vybavené folikuly
Obr. 2: Pooperační rána
Pooperační péče zahrnovala fluidní terapii per os (20 ml/kg během 24 hodin) – roztok Duphalyte + fyziologický roztok a výhřevnou podložku, která byla použita před operací, během ní i pooperačně. Pooperačně byl aplikován také enrofloxacin (10 mg/kg i. m., Baytril) a meloxikam (1,0 mg/kg ž. hm. i. m., Meloxidyl). Následujícího dne byla pacientka propuštěna do domácího ošetření. Majitel byl poučen o nutnosti obohacení životního prostředí a stravy pacienta a o pooperační péči. Rekonvalescence probíhala bez komplikací.
Během normálního ovariálního cyklu (previtelogeneze, vitelogeneze, ovulace, březost, kladení vajec), který trvá přibližně 4 měsíce (112−152 dní), se po ovulaci mění postovulační folikuly na žlutá tělíska (corpora lutea; Pimm, 2013). V případě nevyhovujících životních podmínek však preovulační folikuly perzistují i několik týdnů. Folikuly se zvětšují a vyplňují nažloutlým vitelinem. Manipulace s takovýmto zvířetem (palpace coelomické dutiny) může vyvolat rupturu folikulů a poté i zánět vaječníku. Samotný vitelin je velmi dráždivý a může způsobit těžkou coelomitidu (vitelinní pleuroperitonitidu; Knotek et al., 2017). Zároveň zde hrozí nebezpečí metabolického vyčerpání a následného úhynu. Existují i případy, kdy původně velké ovariální folikuly postupně spontánně zmizí, ale frekvence takových případů není spolehlivě dokumentována. Naopak riziko poškození zdravotního stavu a následné ztráty cenného zvířete je vysoké (Knotek et al., 2010).
POFS se vyskytuje u zdravých samic držených bez jakéhokoliv kontaktu se samci či jinými samicemi. Klinické symptomy mohou být variabilní, samice může být i několik týdnů v poměrně slušném stavu (Knotek et al., 2017). Mezi nejčastější klinické projevy patří letargie, anorexie a distenze coelomické dutiny (Mitchell & Thully, 2016), tak jako v našem případě.
Diferenciální diagnostika zahrnuje zadrženou snůšku vajec, přičemž je velmi důležité, aby došlo k odlišení dystokie od POFS. Nápomocné může být klinické vyšetření a zobrazovací metody. Palpace by měla být velmi šetrná, přičemž folikuly jsou lokalizovány více dorzálně a jsou sférického tvaru, vejce jsou uložena spíše ventrokaudálně, jsou protáhlého tvaru a pohyblivější. Pimm et al. (2015) uvádějí, že průměrná velikost postovulačních vajec při USG vyšetření je u chameleonů jemenských na délku 1,27 cm (1,03−1,46 cm) a 0,8 cm (0,66–0,97 cm) na šířku, velikost folikulů v průměru 1,01 (1,0−1,04) cm na délku a 0,85 (0,76−0,95) cm na šířku. Jako zadržené folikuly pak autoři označují kruhovité útvary o velikosti > 8 mm v průměru, jejichž velikost se dále v průběhu 3−4 týdnů nemění. Nicméně čekat delší dobu většinou v praxi nelze, zvířata jsou majiteli donášena často již ve špatném stavu, daném především celkovým vyčerpáním organismu. Při rtg. vyšetření jsou folikuly umístěny dorzálně, sférické a většinou nejsou kalcifikovány (Stahl, 2006). Tenká stěna vajec je tím víc kalcifikovaná, čím bližší je období kladení. Lehce se mění i seskupení vajec – ze shluku se stává spíše seřazení (Pimm, 2013). Pro určení fáze pohlavního cyklu lze využít neinvazivní, pro zvíře nestresující metodu stanovení metabolitů pohlavních hormonů ve faeces, kdy o vitelogenezi svědčí rostoucí hladiny estradiolu a o proběhlé ovulaci vysoké hladiny pregnanu (progesteronu; přibližně 20× vyšší oproti výchozím hodnotám; Pimm et al., 2015). Během vitelogeneze se také mnohonásobně zvyšuje hladina vápníku v krvi (Knotek et al., 2017).
Klasickým řešením problému POFS je chirurgické odstranění obou vaječníků (ovariektomie). Není však doposud spolehlivě prokázáno, jaké dlouhodobé následky může kastrace především mladých samic vyvolat. Z omezeného počtu uskutečněných experimentálních studií vyplývá, že u některých plazů, stejně jako u jiných skupin obratlovců, existuje možnost ovlivnit aktivitu gonád exogenní aplikací GnRH (Knotek et al., 2010). Nicméně u chameleonů je terapie pomocí GnRH neúčinná (Knotek et al. 2014; Pimm, 2013).
Součástí pooperační péče a zároveň prevence dalších onemocnění by měla být úprava životních podmínek a potravy zvířete. Potrava by měla být co nejvíce variabilní s pravidelným přídavkem vitaminů a minerálů.
POFS je stav potenciálně ohrožující život daného jedince. Chirurgická terapie je v drtivé většině případů nevyhnutelná a je nutné ji provést velmi pečlivě. Jakýkoliv nepatrný zbytek ovariální tkáně by mohl vést k opětnému vzniku tohoto onemocnění.
MVDr. Kateřina Karásková, Ph.D.
Literatura:
1. Knotek Z., Čermáková E., Oliveri M. Reproductive medicine in lizards. In: Reproductive Medicine, Clinics Review Articles. Veterinary Clinics of North America: Exotic Animal Practice. Elsevier, 2017, vol. 2, no. 2.
2. Knotek Z., Borůvka D., Čermáková E. et al. The etiology, physiology and preventive treatment of preovulatory follicular syndrome in veiled chameleons. Proceedings, Association of Reptilian and Amphibian Veterinarians, 2015, vol. 1., p. 220.
3. Knotek Z., Möstl E., Knotková Z. et al. Možnosti prevence aktivity ovarií u ještěrů. In: Řízená reprodukce exotických zvířat, volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad, XI. seminář Exoti, volně žijící zvířata a zoozvířata. Česká asociace veterinárních lékařů volně žijících zvířat a zvířat zoologických zahrad (CAZWV), Klinika chorob ptáků, plazů a drobných savců FVL VFU Brno, Zoologická zahrada Ústí nad Labem, p. o., 2010, 40 s.
4. Melidone R., Knoll L. S., Parry N. Preovulatory stasis and dystocia in oviparous lizards. Veterinary Medicine 2008: 595−598.
5. Mitchell M., Tully T. Current Therapy in Exotic Pet Animals. Saunders, St. Louis, 2016.
6. Pimm R. H. Characterization of Follicular Stasis in a Colony of Female Veiled Chameleons (Chamaeleo calyptratus). A thesis presented to the University of Guelph. Ontario, Canada, 2013.
7. Pimm R. H., Dutton C., O’Handley S., Mastromonaco G. F. Assessment of the reproductive status of female veiled chameleons (Chamaeleo calyptratus) using hormonal, behavioural and physical traits. Zoo Biol 2015; 34 (1): 20−32, doi: 10.1002/zoo.21185.
8. Stahl S. C. Reptile obstetric. In: Proceedings of the North American Veterinary Conference, vol. 20, Florida, 2006: 1680−1683.
