Neustále přibývají důkazy o důležitosti úpravy střevního mikrobiomu při léčbě nemocí a pro udržení zdraví zvířat. Úprava mikrobiálního ekosystému příjemce metodou fekální mikrobiální transplantace (FMT) má pozitivní vliv na zdravotní stav pacientů trpících střevní dysbiózou. FMT je čím dál častěji využívána v různých oborech − mj. v infektologii, gastroenterologii, endokrinologii, neurologii a onkologii.
Výsledky nedávno provedené studie ukázaly, že většina psů trpících onemocněním trávicího traktu má dysbiózu čili výrazně sníženou mikrobiální diverzitu a nižší zastoupení bakterií Clostridium hiranonis a dále bakteriálních rodů Faecalibacterium, Fusobacterium, Blautia a Turicibacter. Jmenované rody jsou významnými producenty mastných kyselin s krátkým řetězcem. Tyto kyseliny působí ve střevě protizánětlivě, jsou zdrojem energie pro kolonocyty, zlepšují funkci střevního epitelu a přispívají k normální motilitě střev. Pro střevní dysbiózu je typické zvýšené zastoupení E. coli.
Příznivý účinek metody FMT u byl prokázán u štěňat s parvovirózou, u kterých zkrátila dobu hospitalizace a zvýšila míru přežívání. Jako slibné se ukazuje použití FMT u pacientů trpících chronickým průjmem. U koček byla doposud publikována pouze 1 případová studie o úspěšném zvládnutí ulcerózní kolitidy metodou FMT.
Psí pacienti často trpí chronickými enteropatiemi, v některých případech nereagujícími na standardní léčbu. Výsledky účinnosti metody FMT u psů s chronickým průjmem, respektive chronickou enteropatií byly publikovány v několika studiích včetně nedávno publikované retrospektivní práce. V ní byly zpětně hodnoceny lékařské záznamy pacientů, u nichž byla metoda FMT použita jako doplňková léčba souběžně s medikací a dietou v případech, kdy pacienti nereagovali na běžnou léčbu. Pacientům byl podán čerstvý trus formou rektálního nálevu v dávce asi 5−7 g trusu/kg živé hmotnosti smíchaného s fyziologickým roztokem. Aplikační schéma bylo navrženo tak, aby psi dostali 3 FMT v intervalu 10−20 dní. Výsledky u většiny pacientů ukázaly pozitivní klinický efekt v dlouhodobém horizontu, u některých byla klinická odpověď krátkodobá a u menšího počtu zvířat nedošlo k žádnému zlepšení. Vedlejší účinky byly mírné a odezněly spontánně − jednalo se například o krátkodobý průjem.
Aktuálně jsou k dispozici klinické pokyny pro provádění FMT u společenských zvířat vytvořené mezinárodním konsorciem veterinárních expertů. Pokyny jsou určeny pro veterinární lékaře pracující v různých typech praxí a mohou být upraveny a přizpůsobeny potřebám konkrétního pracoviště.
Dárci trusu by měli být celkově klinicky zdraví. Měli by být starší 12 měsíců, bez chronických gastrointestinálních potíží v anamnéze, neměli by být léčeni přípravky, jež mohou způsobovat dysbiózu, a měli by být podrobeni screeningu stavu střevního mikrobiomu (stanovení indexu dysbiózy /DI/) a screeningu na infekční nemoci jak bakteriálního, tak parazitárního původu, u koček také virového původu.
Pro přípravu transplantátu se doporučuje sběr čerstvého trusu ideálně do 24 hodin po defekaci do plastových sáčků, skleněných nádob či speciálních zkumavek. Při manipulaci s trusem je třeba zabránit jeho kontaminaci a zároveň používat osobní ochranné prostředky kvůli minimalizaci rizika infekce zoonotickými patogeny.
Čerstvý trus je možné po zpracování podat pacientovi nebo uskladnit. Pro přípravu rektálního nálevu je doporučován fyziologický roztok s trusem v poměru 1 : 1 až 1 : 5 tak, aby bylo dosaženo vhodné konzistence a současně co nejmenšího objemu. Směs trusu a fyziologického roztoku je možné rozmixovat nebo rozmělnit v plastovém sáčku a poté přecedit přes sítko či plátno.
Připravený nálev je možné ihned použít nebo zamrazit při teplotě −20 °C nebo −80 °C po dobu 6 měsíců. Zamražené FMT produkty je vhodné před použitím pomalu rozmrazit buď v teplé lázni, nebo v chladničce. Opakované zmrazování se nedoporučuje z důvodu možného snížení počtu bakterií.
Dávkování FMT přípravků, a to v jakékoli formě (čerstvý trus, zmražený trus, lyofilizát), a cesta podání doposud nejsou podloženy daty. Členové expertního konsorcia podávají velkým či středně velkým psům nálev o objemu 10−20 ml/kg živé hmotnosti, malým psům a kočkám 5−10 ml/kg živé hmotnosti. Frekvence podávání závisí na klinické odpovědi pacienta, na tom, jak ošetření snáší, a také na výskytu nežádoucích účinků. Interval ošetření se může pohybovat od každodenní aplikace až po 2 týdny, v jedné ze studií byl medián 3 ošetření v intervalu 10−20 dnů.
Příprava pacienta před podáním FMT preparátu ve formě kapslí není nutná. V případě podání FMT rektálně formou nálevu je vhodné nechat pacienta vyprázdnit. Laváž střeva či klyzma se nedoporučuje z důvodu nedostatku dat o vlivu těchto procedur na uchycení dárcovských bakterií.
Před FMT se doporučuje nechat pacienta vylačnit, aby se snížila tvorba trusu a aby transplantát ve střevě setrval po delší dobu. Členové konsorcia se snaží dosáhnout u svých pacientů retence transplantátu minimálně po dobu 30−40 minut. Vyžaduje-li to povaha zvířete, lze jej sedovat.
Podání FMT endoskopicky, například nazogastrickou sondou, se z důvodu rizika aspirační pneumonie nedoporučuje.
Použití metody FMT u akutních onemocnění gastrointestinálního traktu, jako je parvoviróza, vedlo k rychlejšímu zlepšení zdravotního stavu a zkrácení doby hospitalizace u štěňat. U psů trpících akutním průjmem bylo dosaženo lepších výsledků u pacientů dostávajících FMT než u léčených metronidazolem.
U psů trpících chronickou enteropatií může být FMT vhodnou doplňkovou léčbou, jak ukázaly výsledky nedávno publikované retrospektivní studie. Konsorcium expertů doporučuje použití metody FMT u každého pacienta s chronickou enteropatií.
Ohledně použití FMT u koček je k dispozici jen velmi málo údajů. Jedna případová studie popisuje průběh léčby kočičí pacientky trpící ulcerózní kolitidou, která velmi dobře reagovala na podání FMT formou nálevu 2× v průběhu 5 týdnů. V průběhu 3 měsíců se kvalita trusu zlepšila a při kontrole po 11 měsících po ošetření byl trus v normě.
FMT je obecně zvířaty velmi dobře snášena. Nežádoucí účinky mohou zahrnovat zhoršení průjmu, nadýmání, flatulenci, bolest břicha, nevolnost a změnu chuti k jídlu. Horečka a dehydratace byla popsána zřídka.
FMT je v gastroenterologii společenských zvířat slibnou modalitou léčby, která má velmi málo nežádoucích účinků, obvykle mírných a přechodných. Metoda FMT může být použita při různých onemocněních akutního i chronického charakteru, kde může pomoci v celkovém managementu například chronických enteropatií. V některých případech může použití FMT pomoci snížit dávky podávaných léčiv, jako jsou kortikosteroidy či antibiotika.
(zaru)
Zdroje:
1. Toresson L. Fecal microbiota transplantation for GI disorders. Royal Canin, 2023. Dostupné na: https://vetfocus.royalcanin.com/en/scientific/fecal-microbiota-transplantation-for-gi-disorders
2. Winston J. A., Suchodolski J. S., Gaschen F. et al. Clinical guidelines for fecal microbiota transplantation in companion animals. Adv Small Anim Care 2024; 5 (1): 79−107, doi: 10.1016/j.yasa.2024.06.006.
3. Toresson. L., Spillmann T., Pilla R. et al. Clinical effects of faecal microbiota transplantation as adjunctive therapy in dogs with chronic enteropathies — a retrospective case series of 41 dogs. Vet Sci 2023; 10 : 271, doi: 10.3390/vetsci10040271.
