#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Zánět vnějšího zvukovodu u psů a koček v kostce

22. 5. 2024

Otitis externa zahrnuje zánětlivé změny jak vnějšího zvukovodu, tak ušního boltce. Jedná se o onemocnění akutní i chronické, jednostranné nebo bilaterální a patří mezi běžné zdravotní obtíže psů i koček. Mezi příznaky můžeme zaznamenat třes hlavy, bolest, zápach, erytém, eroze, ulcerace, otok a/nebo zánět ceruminózní žlázy. Diagnostika je založena na otoskopickém vyšetření, cytologii a kultivaci. Léčba závisí na konkrétní diagnóze. Aby se předešlo recidivě, je potřeba odstranit vyvolávající příčinu.

Etiopatogeneze

Kvůli zánětu dochází ve vnějším zvukovodu ke glandulární hyperplazii, epitelové hyperplazii a hyperkeratóze, jež jsou příčinou zvýšené produkce cerumenu, který zvyšuje vlhkost a mění pH zevního zvukovodu. Ten je tak více náchylný k sekundární infekci.

Sekundární infekci nejčastěji způsobují Staphylococcus spp., Pseudomonas, Proteus či Enterococcus. První dva zmiňované patogeny jsou schopné vytvořit ve zvukovodu biofilm, jenž může být příčinnou rekurence i přes správně nastavenou terapii. Dalším patogenem způsobujícím sekundární infekci jsou kvasinky rodu Malassezia.

Primární příčiny jsou schopné způsobit zánětlivé změny v jinak normálním, zdravém zvukovodu:

  • alergie, atopická dermatitida, kontaktní alergie
  • ektoparazité
  • autoimunitní onemocnění
  • endokrinní nemoci – hypotyreóza, Cushingův syndrom
  • poruchy epitelizace – adenitida, dermatitida reagující na zinek
  • cizí tělesa
  • hyperplazie mazových žláz
  • plísňová onemocnění
  • virózy – psinka
  • juvenilní celulitida

Sekundární příčiny vytvářejí zánět v abnormálním zvukovodu. Často jsou recidivující, protože se neřeší primární příčiny:

  • bakterie
  • kvasinky
  • reakce na léky
  • nadměrné čištění vnějšího zvukovodu

Udržovací faktory mohou být následující:

  • změny epitelu − selhání či změna migrace epitelu
  • změny v průměru zvukovodu – stenóza, edém, proliferativní změny
  • perforace bubínku
  • hyperplazie mazových žláz
  • otitis media

Predisponující faktory potom zvyšují riziko rozvoje otitis externa:

  • anatomické poměry – visící boltec, úzké zvukovody, chlupatý konkávní boltec, nadměrné ochlupení ve zvukovodu
  • nadměrná vlhkost – koupání, plavaní
  • obstrukce zvukovodu – polyp, neoplazie
  • primární otitis media
  • systémová onemocnění
  • nežádoucí účinky léčby

Klinické příznaky

Příznaky zánětu vnějšího zvukovodu mohou být i velmi mírné. Jedná se o bolestivé a svědivé onemocnění, zpočátku se psi mohou pouze vyhýbat hlazení na hlavě nebo při jídle hodně otevírat tlamu. Nebyl zaznamenám rozdíl mezi pohlavími. Existuje určitá plemenná predispozice, především co se týká alergií a atopické dermatitidy.

Typické symptomy jsou následující:

  • klepání hlavou, škrábání ucha
  • zarudlý zvukovod a ušní boltec
  • horký a nateklý ušní boltec
  • zápach z uší
  • výtok z uší
  • zhoršení sluchu

Diagnostika

Základem diagnostiky je podrobná anamnéza, celkové dermatologické vyšetření, otoskopické vyšetření a cytologie. V indikovaných případech je na místě bakteriologické vyšetření nebo pokročilá zobrazovací diagnostika (CT či MRI). 

Otoskopické vyšetření by mělo být provedeno u všech dermatologických pacientů, pro každé ucho by měl použit nový, čistý nástavec. Extrémně bolestivé případy mohou pro vyšetření vyžadovat sedaci.

Cytologické vyšetření poskytuje velmi rychlé, diagnosticky cenné informace. Nátěry by měly být vyšetřeny i vysokým zvětšením pod imerzí, aby bylo možné plně zhodnotit morfologii buněk, bakterií, kvasinek, fagocytózu či přítomnost hyf plísní. V případě nálezu velkého množství tyčinkovitých bakterií může být prospěšné i Gramovo barvení pro lepší identifikaci pseudomonád. Bakteriální kultivace není vždy nutná ani při podezření na rezistentní patogeny, jelikož i ty mohou dobře reagovat na topickou terapii − podávaná antibiotika jsou v mnohem vyšších koncentracích než při systémové léčbě.

Terapie

Pro správně vedenou léčbu je nutné odhalit vyvolávající příčinu. Většinou je volena lokální terapie a bývá dostačující. S výběrem antibiotik pomůže cytologické vyšetření a anamnéza. Někdy je však indikované použití systémové protizánětlivé nebo antimikrobiální léčby. Glukokortikoidy lze krátkodobě použít ke snížení bolesti a otoku a rovněž mohou pomoci narušit tvorbu biofilmu a zabránit rozvoji chronických ušních změn.

Důležitá je ušní hygiena a odstranění srsti. Čištění uší před lokální terapií je zásadní pro snížení ušního mazu a odstranění exsudátu, díky čemuž může být vůbec účinná, navíc čištění také pomáhá rozbít biofilm.

(kasa)

Zdroj: Woodward M. Otitis externa in animals. MSD Veterinary Manual, 2020 Oct. Dostupné na: www.msdvetmanual.com/ear-disorders/otitis-externa/otitis-externa-in-animals



Štítky
Veterinární lékař
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#