Autoimunitní kožní onemocnění: tipy, jak rozeznat pemhigus foliaceus
Včasné stanovení diagnózy nemoci je vždy v nejlepším zájmu pacienta. Obzvlášť to platí v případech autoimunitních onemocnění, které se mohou vymknout kontrole, způsobovat sekundární infekce a poškozovat orgánové systémy. V dermatologii je stanovení včasné diagnózy výzvou, protože příznaky různých kožních onemocnění se mohou na první pohled prezentovat velmi podobně.
Komplex pemfigu
Komplex pemfigu je vzácná skupina autoimunitních kožních dermatóz, kterou charakterizuje akantolýza. Jedná se o rozrušování desmozomů v hloubi epidermis, které vyúsťuje v uvolňování jednotlivých keratinocytů. Tyto buňky, známé jako akantolytické buňky, jsou kulatého tvaru s velkým, tmavě se barvícím jádrem.
Nejběžnější a nejčastěji se vyskytující formou komplexu pemfigu u psů, koček a koní je pemphigus foliaceus (PF). Velmi nápomocnou při diferenciální diagnostice kožních nemocí je plemenná predispozice pro PF. Nejvíc zastoupená plemena jsou například akita, čau-čau a anglický buldok, i když PF může postihnout psa jakéhokoliv plemene. Postiženi bývají psi středního věku a nástup klinických příznaků může být jak rychlý, tak pomalý. V anamnéze je běžné objevování se a mizení příznaků.
Klinický obraz PF
PF je pustulózní onemocnění, u kterého je primární eflorescencí erytematózní papula následovaná pustulou. Progrese lézí může být velmi rychlá, pacient může mít pustulami, žlutými strupy a erozemi postižené rozsáhlé oblasti kůže. Charakteristické jsou pustuly zasahující více vlasových folikulů. Po pustulózní fázi následuje postinflamatorní alopecie a tvorba epidermálních kolaret, často rozsáhlých.
Ve více než 80 % případů je postižená hlava a uši, léze však mohou progredovat a generalizovat. Obvykle bývají symetrické. Právě distribuce lézí může pomoci odlišit PF od stafylokokové pyodermy, která postihuje břicho a trup, je nesymetrická a léze na hlavě pro ni nejsou typické. U psů dochází často k postižení prstních polštářků s tvorbou krust, které mohou vést k tvorbě fisur. Podobně bývají postižené polštářky koček, u kterých může být tento příznak jediným projevem onemocnění.
Diagnostický postup
Podle typických klinických příznaků můžeme stanovit předběžnou diagnózu, ale dalšími kroky k potvrzení PF jsou cytologie a biopsie kůže. Cytologické vyšetření otiskového preparátu nebo obsahu pustuly (Tzanckův test) odhalí kromě neutrofilů přítomnost akantolytických buněk seskupených těsně vedle sebe. Vzhledem k tomu, že PF je sterilní onemocnění, obvykle nenacházíme bakterie.
Zlatým standardem v diagnostice PF je histopatologické vyšetření kožních bioptátů. Pro vyšetření bychom měli získat více vzorků, jež musejí obsahovat krustu, resp. celou pustulu. Musíme proto dbát na výběr dostatečně velké bioptické jehly. Odběr bioptátů následuje po antibiotické terapii sekundární infekce, ale předchází terapii kortikoidy, která může znesnadnit stanovení diagnózy.
Závěr
Včasné stanovení diagnózy vedoucí k nasazení odpovídající léčby přispívá k lepší prognóze onemocnění.
(zaru)
Zdroj: Tait J. How to recognize autoimmune skin disease: tips for spotting pemphigus foliaceus. Today’s Veterinary Technician 2016 Nov-Dec; 1 (6): 36−42. Dostupné na: http://todaysveterinarytechnician.com/articles/how-to-recognize-autoimmune-skin-disease-tips-for-spotting-pemphigus-foliaceus
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.